|
|
Ruská soft power vůči Rakousku na příkladu kulturně-vzdělávací politiky v letech 2014 až 2019
Jiříček, Dalibor ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou ruské soft power na příkladu kulturně-vzdělávací politiky vůči Rakousku v letech 2014 až 2019. První kapitola zdůvodňuje výběr tématu práce a opírá se přitom o společnou historii Ruska a Rakouska, o hospodářskou, politickou a bezpečnostní rovinu vztahů. Zmíněna je i oblast turismu a kultury vzpomínání. Druhá kapitola se věnuje popisu teoretické diskuze konceptu soft power pohledem různých autorů. Počínaje obecným pojetím je prostor dále věnován specificky zaměřeným definicím ve vztahu ke vzdělávání s přesahem do oblasti kultury. Stěžejní třetí kapitola podrobně analyzuje zkoumanou politiku na příkladu tří klíčových instrumentů. Největší pozornost je věnována "Ruskému centru" při univerzitě v Salzburku a dále i "Ruskému centru" při univerzitě v Innsbrucku a "Ruskému domu ve Vídni". Rozebírán je vývoj jejich programů, projektů a dalších aktivit. Zároveň je sledováno naplnění cílů a partnerství s dalšími institucemi a organizacemi v Rakousku, Německu a Rusku. Na činnost těchto tří institucí je průběžně nahlíženo také optikou teorie. V rámci jejich cílů a programové činnosti jsou tak definovány i konkrétní prvky zkoumané politiky. V neposlední řadě je ověřována ještě celková úspěšnost. Na konci třetí kapitoly je popsána reakce rakouské strany na ruskou soft power v...
|
|
|
Role Goethe Institutu v německé zahraniční politice po roce 1990
Vysloužil, Jan ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce se věnuje programové činnosti Goethe-Institutu v širším rámci německé zahraniční politiky mezi lety 1990-2020. Teoretická část se věnuje Goethe-Institutu z hlediska soft power, veřejné a kulturní diplomacie. Dále je nastíněn vývoj Goethe-institutu ve zkoumaném období a změna jeho priorit. Analyzována je také nezávislost Goethe-Institutu na německé vládě. Na případové studii pražského Goethe-Institutu je následně demonstrován posun v prioritách této instituce od bilaterálních k celoevropským tématům. Tento posun je představen na konkrétních akcích pořádaných pražským Goethe-Institutem od jeho založení roce 1991 až po rok 2020.
|
|
|
Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů
Bazalová, Vendula ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce "Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů" si klade za cíl porovnat český a slovenský model veřejné a zároveň kulturní diplomacie obou zemí po jejich klidném rozdělení v roce 1993 a zjistit, jakou cestou se obě země vydaly a zda si vůbec přiznaly ve své zahraniční politice významné místo pro veřejnou a kulturní diplomacii. Dojde k potvrzení či vyvrácení hypotézy, že na základě stejné historické zkušenosti a transformační podobnosti bude vývoj veřejné a kulturní diplomacie v ČR a SR velice blízký. První kapitola se věnuje teoretickému výkladu, který je spojován s veřejnou a kulturní diplomacií. Druhá kapitola se pak zabývá historickou zkušeností, ze které obě země vycházejí, a poté se jednotlivě věnuje jak českému, tak i slovenskému modelu veřejné a kulturní diplomacie od roku 1993 až po současnost. V této části jsou vymezeny koncepční dokumenty a je popsána institucionální dimenze, jež se k dané problematice vztahuje. Třetí a čtvrtá kapitola se pak jednotlivě zabývá Českými centry a Slovenskými instituty, které jsou primárními aktéry kulturní diplomacie v zahraničí. Poslední a zároveň stěžejní kapitola, jež vznikla za pomoci pracovníků výše zmíněných kulturních institutů, komparuje činnost, práci a fungování Českých...
|
|
|
Taiwanské stipendijní programy jako zdroj soft power
Šilhánová, Barbora ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Taiwanská stipendia jako zdroj soft power" pojednává taiwanském pojetí teoretického konceptu soft power, dále o stipendiích, která jsou nabízená zahraničním studentům v rámci snahy získat soft power a především o vlivu, který mají stipendia na jejich recipienty. Jádrem práce je výzkum provedený formou polootevřeného dotazníku, kterému autorka podrobila české recipienty taiwanských stipendií. Práce čtenáři v první kapitole představuje historický kontext pro lepší porozumění současné situaci Taiwanu a také taiwanské pochopení teorie soft power a její aplikaci v praxi. Druhá kapitola se zaměřuje na stipendia pro zahraniční studenty, financovaná z vládních prostředků Taiwanu. Samotným jádrem práce je třetí kapitola, která prezentuje výsledky provedeného výzkumu.
|
|
|
Role EUNIC v kulturní diplomacii malých států: případ České republiky
Ondráčková, Natálie ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Malé státy mají vzhledem ke svým omezeným prostředkům limitované možnosti v prosazování vlastních zájmů na mezinárodním poli. Využívají proto určitých strategií, které jim dopomáhají k dosahování svých zahraničněpolitických cílů. Tato práce se zabývá kooperativními strategiemi v kulturní diplomacii, jelikož ta se často stává samotným nástrojem malých států ke zviditelnění. Avšak i v tomto prostředí čelí konkurenci ze strany silnějších, větších států. Využívají malé státy kooperativních strategií v kulturní diplomacii? A pokud ano, tak jakým způsobem? Problematika se v detailnějším měřítku zkoumá na případu aktérství České republiky v rámci asociace EUNIC (zkr. European Union National Institutes of Culture), která představuje platformu pro spolupráci aktérů kulturní diplomacie z řad členských států EU. Českou republiku reprezentují ve strukturách EUNIC Česká centra. Výzkum této práce se zaměřuje konkrétně na to, jaké příležitosti vedoucí k posílení svého vlivu v mezinárodním společenství EUNIC malým státům nabízí a jaké motivace a rizika jsou se spoluprací spojeny. Metodou rozhovorů, obsahové analýzy a analýzy kvantitativních dat je popsána aktivita České republiky, jakožto malého státu, v síti EUNIC v letech 2016-2018, a to jak na úrovni vedení EUNIC Global, tak i v rovině praktické spolupráce na...
|
|
|
Inovace v kulturní diplomacii: příklad České republiky a Francie
Volfová, Natálie ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
O inovacích je v poslední době slyšet velmi často. Mluví o nich politici i obyčejní lidé, všichni je ale vnímají jako velmi potřebné a žádoucí. Velkou část své existence byl tento pojem spojován především se soukromým sektorem, nyní je ho možné stále častěji nalézt i ve slovníku veřejných institucí a organizací. Proto je možné si klást otázku, jak je na inovace nahlíženo prostřednictvím veřejných organizací zapojujících se do tvorby kulturní diplomacie státu, která se považuje za velmi specifický terén zahraniční politiky. Na dvou příkladech - Francii a České republice - se ukáže, jaké jsou a v čem spočívají zásadní rozdílnosti v přijímání inovací v kulturně-diplomatické agendě. Pomocí kvalitativní analýzy strategických dokumentů, výročních zpráv a informací o uskutečněných akcích z období 1. 1. 2015 - 31. 12. 2019 se dá zjistit, jaké inovace v tvorbě kulturně-diplomatických akcí vznikaly a zdali se jejich přijímání v rámci vybraných dvou států nějakým způsobem lišilo. Analýza proběhne na příkladu Francouzského institutu v Praze a Českého centra v Paříži. Tato diplomová práce identifikuje, jaké jsou typy inovací v kulturní diplomacii, a zařadí je do typologie inovací vzniklých pro veřejný sektor. Navíc je v této práci stěžejní zjistit, zdali je jejich efektivní implementování do praxe kulturních...
|
|
|
"Wir müssen kleine Brötchen backen": Německá zahraničně-kulturní a vzdělávací politika vůči Rusku v kontextu třetí vlády Angely Merkelové
Jiříček, Dalibor ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
The diploma thesis deals with the analysis of Germany's foreign-cultural and educational policy, emphasizing the education sector to Russia during the third government of Angela Merkel. Attention is paid mainly to crucial changes and the definition of normative, institutional, and conceptual levels. The introductory part of the thesis deals with the essential introduction to the topic, setting goals, theses, and research questions. Furthermore, the methodology and critical evaluation of sources and literature are described here. The first chapter theoretically defines the analytical concepts of soft power, civil power, geo-economic power, and "Wir müssen kleine Brötchen backen", which allow a more detailed description of the research area. This section also defines foreign cultural policy and its main instruments. The second chapter presenting the empirical part of the thesis deals in detail with the educational sector of Germany's foreign cultural and educational policy to Russia from 2013 to 2017. Through crucial programs and projects, the goals, thematic areas, program, conceptual and partly also financial changes of the examined policy are analyzed. The third chapter deals with the analysis and evaluation of these changes. In addition, attention is paid to continuity in selected areas and the...
|
|
| |
|
|
Americká jazzová diplomacie a československá socialistická společnost
Vlášek, Jakub ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato práce je zaměřena na působnost americké jazzové diplomacie v zemích východního bloku v období studené války. Podrobně rozebírá historický vývoj jazzové diplomacie Spojených států amerických a vyzdvihuje její nejdůležitější protagonisty, tzv. jazzové ambasadory, kteří jednak prostřednictvím jazzové hudby bojovali proti východnímu komunismu, a jednak se podíleli na kladném vyobrazování kultury USA ve světě. Primárním cílem práce je analýza tolerance vládnoucího režimu vůči americké jazzové hudbě, coby nástroji kulturní diplomacie, v bývalém Československu v padesátých a šedesátých letech. Zároveň se snaží o nalezení důvodů a předpokladů, které, i přes negativní postoj komunistické garnitury k západnímu jazzu, vedly ke konání koncertů jazzových velvyslanců, a tudíž i umožnění působnosti kulturní diplomacie USA v ČSSR. Autor v závěru práce zjišťuje, že komunistické autority mohly koncerty afroamerických jazzmanů využít ve vlastní propagandě, zdůrazňující americkou rasovou segregaci. I když jazz symbolizoval západní smýšlení, pro komunisty byl mnohem snesitelnější než nově vznikající hudební žánry ve světě, protože na rozdíl od nich, nepodněcoval k revoltě.
|
|
|
Role EUNIC v kulturní diplomacii malých států: případ České republiky
Ondráčková, Natálie ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Malé státy mají vzhledem ke svým omezeným prostředkům limitované možnosti v prosazování vlastních zájmů na mezinárodním poli. Využívají proto určitých strategií, které jim dopomáhají k dosahování svých zahraničněpolitických cílů. Tato práce se zabývá kooperativními strategiemi v kulturní diplomacii, jelikož ta se často stává samotným nástrojem malých států ke zviditelnění. Avšak i v tomto prostředí čelí konkurenci ze strany silnějších, větších států. Využívají malé státy kooperativních strategií v kulturní diplomacii? A pokud ano, tak jakým způsobem? Problematika se v detailnějším měřítku zkoumá na případu aktérství České republiky v rámci asociace EUNIC (zkr. European Union National Institutes of Culture), která představuje platformu pro spolupráci aktérů kulturní diplomacie z řad členských států EU. Českou republiku reprezentují ve strukturách EUNIC Česká centra. Výzkum této práce se zaměřuje konkrétně na to, jaké příležitosti vedoucí k posílení svého vlivu v mezinárodním společenství EUNIC malým státům nabízí a jaké motivace a rizika jsou se spoluprací spojeny. Metodou rozhovorů, obsahové analýzy a analýzy kvantitativních dat je popsána aktivita České republiky, jakožto malého státu, v síti EUNIC v letech 2016-2018, a to jak na úrovni vedení EUNIC Global, tak i v rovině praktické spolupráce na...
|
host ::
RSS.